Josef

Možná už vás taky někdy napadlo, že bychom se měli my, kteří spokojeně a pohodlně bydlíme, zpětně omluvit Marii a Josefovi za to, že když potřebovali v Betlémě přenocovat (Maria v pokročilém stádiu těhotenství), nenašel se nikdo z nás, kdo by jim nabídl nocleh. Je to skutečně ostuda nás lidí. A zřejmě bychom se měli nejen slovně omluvit, ale také - a to možná především - nějak tuto skvrnu v dějinách lidstva odčinit. Třeba s láskou přijímat (nebo alespoň jednorázově přijmout) někoho, kdo je sám, kdo potřebuje naši pomoc, kdo je opuštěný nebo zklamaný, nebo přímo nějakého běžence či bezdomovce. I když mne na druhou stranu napadá, že ono je to často velice komplikovaná otázka, proč vlastně tito lidé na tom takto jsou a proč se sami víc nesnaží. To s Marií a Josefem to bylo samozřejmě něco jiného, to byli slušní, pracovití, hodní lidé, kteří se ocitli - ne vlastní vinou - v obtížné situaci. Stejně je pro mě téměř nepochopitelné, jak je to vůbec možné, že se nenašel nikdo, kdo by jim pomohl. Co to bylo za hroznou dobu, jak mohli být tehdejší lidé tak necitliví? Jak mohli odmítnout těhotnou ženu - dokonce matku Boží? Nad tím skutečně zůstává rozum stát. Odvažuji se tvrdit, že já bych se zachoval lépe. I když teď mě napadá, že není také zcela jasné, jak to všechno vlastně bylo. Je velice pravděpodobné, že vše vyřizoval svatý Josef a z evangelií je patrné, že nebyl příliš asertivní. Možná, že ti lidé ani neviděli Marii a nevěděli, že je těhotná. A neprůbojný Josef se možná ostýchal o tom mluvit a blíže celou záležitost vysvětlovat. A dokonce je také možné, že se ani přímo nezeptal a rovnou se otočil u cedule "Obsazeno" a ani dál nešel. To všechno musíme také připustit. Ostatně, mezi námi, ono někdy v krásné (a zdravé) přírodě je to mnohem lepší, než v zakouřené hospodě plné opilců. Takže nakonec, svatá rodino, buďte rádi, že jste dopadli takto a že vás odtud nevykázali třeba ochránci přírody. Z toho všeho mi ovšem vyplývá, že se vlastně nemáme až tak za co omlouvat, a tím pádem také není potřeba něco odčiňovat. Po pravdě řečeno, to jsem si upřímně oddechl. Samozřejmě bych kdykoliv komukoliv rád pomohl, ale představa, že se mi o Vánocích nastěhuje domů nějaký trhan...?! Jsou to svátky lásky, pohody a klidu. Snad budou tedy všichni lidé tak slušní a ohleduplní jako sv. Josef a netroufnou si o pomoc požádat. Aby nám nakonec někdo nezkazil Vánoce! "Svatý Josefe, nauč všechny potřebné, chudé a opuštěné, aby se podle tvého vzoru a na tvou přímluvu spokojili s tím, co mají, a aby se z toho dokázali upřímně radovat. Dej jim poznat, že od nás stejně těžko mohou něco očekávat a že jejich skutečnou a opravdovou pomocí je Ježíš, který se také narodil, žil a zemřel v naprosté chudobě a opuštěnosti. Amen"

Josef Hes, Vánoce 2002.