Jde to vůbec?

... Jakou odpověď dát těmto lidem a vůbec všem, kdo nemají žádný důvod cítit lásku ke svým partnerům?

Bůh se postaral o pozoruhodné řešení: Nabízí lásku, která není řízena a živena emocemi, nýbrž vůlí. On sám je jejím zdrojem a zpřístup­ňuje ji každému člověku, jehož život je s ním spojen vírou v Ježíše Krista: "Boží láska je vylita do našich srdcí skrze Ducha svatého, který nám byl dán" (Ř 5,5). Jedná se o novozákonní lásku agapé - lásku bez podmínek, neměnnou, nevyčerpatelnou, nesmírně šlechetnou a úžasně laskavou!

...

Dovolte, abych vše objasnil vhodným příběhem - nejkrásnějším příkladem lásky agapé, jaký jsem kdy na vlastní oči viděl. Jde o příběh muže, který miloval svoji manželku něžně a vytrvale po celých patnáct let bez jakékoli odezvy z její strany. Žádná totiž ani nebyla možná, neboť žena onemocněla mozkovou arteriosklerózou.

V raném stadiu této nemoci to byla hezká a čilá šedesátiletá dáma, která vypadala alespoň o deset let mladší. Nejprve u ní docházelo k občasným výpadkům paměti. Např. jela do města Little Rock a když se ocitla na křižovatce, nemohla si uvědomit, kde je, proč tam je a jak se má vrátit domů. Jako bývalá učitelka ráda a mnoho let jezdila svým autem. Nakonec jí však manžel musel klíčky od auta kvůli její vlastní bezpečnosti vzít.

Jak choroba pokračovala, žena postupně ztrácela všechny své duševní schopnosti a přestala poznávat svého manžela. Prvních pět let o ni pečoval sám, doma. V té době ji často bral s sebou na návštěvy. Vypadala velmi hezky. Ačkoli neměla ani ponětí o tom, kde je, představoval ji jako svou manželku, i když se dalo čekat, že její poznámky nebudou souviset s tématem konverzace. Nikdy se za ni nestyděl a neomlouval, nikdy ani nenaznačil, že řekla něco nepatřičného. Vždycky s ní jednal s krajní zdvořilostí. Zahrnoval ji láskou a pozorností bez ohledu na to, co řekla nebo udělala.

Nadešla chvíle, kdy lékaři řekli, že musí jít do ústavu. Prožila tam deset let (částečně připoutána na lůžko) a její manžel byl denně u ní. Dokud se mohla posadit, bral ji s sebou každé odpoledne na projížďku - na jejich farmu, do města nebo navštívit rodinu. Nikdy ho neuvádělodo rozpaků, že byla rozumově úplně mimo. Nikdy o ní nepronesl žádnou negativní poznámku. Ochotně financoval její dlouhodobý pobyt v ústavu - nelitoval peněz, jen aby jeho žena měla tu nejlepší péči. Skutečně si v průběhu celé její nemoci vůbec na nic nepostěžoval. Vždycky pro ni sháněl a dělal to nejlepší.

Tento muž byl oddaný své manželce, i když se jeho láska nedočkala odezvy patnáct let. Zde vidíte agapé - ne v teorii, ale v praxi!

Jsem s tímto případem důvěrně obeznámen, neboť se jednalo o mé rodiče. Nikdy nezapomenu na to, čemu mne můj otec naučil o lásce agapé svým osobním příkladem ...

Z knihy Dr. Ed Wheat: Jde to vůbec?, Biblos 1995, str. 113 -114.