Naše rodinná oslava

1.9.2010

Báseň Libora Beneše ze ZŠ Bří Venclíků, Praha 9 - Černý Most

Naše dřívější rodinná oslava,
když jsem byl malý, byla jen otrava.
Jen nuda a bezvýznamná sláva,
nechápal jsem, proč i pár slz uronila máma.

Dnes už jsem větší a začínám pomalu chápat,
že oslavy nejsou až tak špatný nápad.
Že při oslavě je to hlavní být s těmi, co mám tolik rád,
a chvíle, kdy ti nic nebrání být šťastný a jen se smát.

Všechny trable zůstanou někde venku
a přichází chvíle pozvednout sklenku.
Při přípitku pár krásných hlásek, co tvoří slova,
pár krásných vět, co rád uslyším znova.

Pak stačí jen maličkosti na zpestření,
dostat dárek, to pro mě hlavní není.
Rozkrojení dortu a pak brambůrky,
všude světýlka a balónky.

Nic víc už není třeba dodávat,
je přece skvělé radost rozdávat.
O tom se mi ani nemohlo snad zdát,
svou rodinu mám doopravdy moc rád.

Obrázek i báseň
jsou převzaty z dětské literární a výtvarné soutěže Naše rodinná oslava.

Sekce: Familia   |   Tisk   |   Poslat článek známému