Milé maminky (nejen) na rodičovské dovolené 2
15.5.2009
Využívejte úkolů, které nevyžadují celou vaši pozornost. Tím myslím například padesátkrát přeplavání bazénu, procvičování učiva, pletení šály. Pokud neposlouchám rádio nebo si nepovídám s dětmi, umožňují mi tyto věci, abych se soustředila na něco jiného, abych nechala myšlenky volně plynout, anebo abych se uvolnila a nemyslela na nic. A pak, po této duševní úlevě, mohu navíc ještě ukázat kus práce: uklizený dům, vyžehlené košile, naleštěné boty. Obvykle se těšívám například na večerní mytí nádobí. Děti jsou v tu dobu už navečeřené a většinou spokojené a baví se hraním, četbou nebo hrou na hudební nástroje. Zatímco mé ruce mechanicky myjí nádobí, raduji se ze své samoty a nechám své myšlenky, aby se toulaly, kam se jim zachce - někdy plynou jen tak bez cíle. Ano, můžete myslet i na dřez a shledávat v něm rozjímavé blaho.
Zpívejte si. Zpěv a práce se k sobě moc hodí. Velmi ráda chodím například za soumraku ven do zahrady, kde sbírám a skládám prádlo a přitom si prozpěvuji. Doufám, že se to líbí i sousedům. Když si při práci zpíváte, můžete si samy určit, co je na vaší práci nejdůležitější. Dobře je samozřejmě zazpívat si něco veselého. Mě například vždy rozveselí písnička Evy Cassidyové:
Važte si pravosti vašeho povolání. Vaše práce, kterou vykonáváte jako matky, vás ukotvuje v duševním zdraví a v realitě. V mateřské péči obecně odpovídáte na pravé potřeby a nepřispíváte k vytváření umělých přání. Vaše každodenní povinnosti i nevyhnutelné přerušení práce vám navíc rovněž tu a tam neustále připomínají, co je důležité. A ono tady a teď je samozřejmě jediná skutečnost, kterou máte.
Buďte filozofka. Většina trápení pomine. Špína a pokažené jídlo nestojí určitě za to, abyste se nad nimi dlouho znepokojovala - pokud to vůbec je důvod ke znepokojení. Zhluboka se nadechněte, uvědomte si, co je důležité, a rozežeňte chmury. Americká buddhistická učitelka a matka Yvonne Randová zjistila, že velkou proměnu s jejím tělem i myslí působí metoda „usmívat se!“ Stačí mírně roztáhnout koutky úst a nechat je tak po dobu tří nádechů. Pokud toto cvičení uděláte šestkrát či vícekrát denně, může vám pomoci pochopit překážky stejně dobře jako učitelé, a naučíte se tak trpělivosti. Měla bych se v tom cvičit.
Naučte se jemně říkat ne. Když se s vámi dítě dohaduje, radí dětský psycholog Steve Biddulph, abyste povolila ramena, celá se uvolnila, v duchu se usmála a řekla velmi jemně ne. A to tolikrát, kolikrát bude třeba, dokud vás nepřejde touha ječet (nebo pokud se vám vaše dítě nepodvolí).
Využívejte následků a důsledků. Už jsme viděly, že je využívání následků a důsledků pro vaše děti velmi výchovné. Využívání následků a důsledků je však velmi výchovné i pro vás. Když například dnes zjistím, že má naše nejstarší dcera v pokoji nepořádek, již nevybuchnu, nezačnu zuřit a požadovat okamžitou nápravu. Jenom odjedu s vysavačem a řeknu si: „Prima, alespoň tam nemusím vysávat." To je velmi léčivý přístup.
Udělejte si někdy volno. Nemusíte jít daleko. Pro mě jsou nejlepší dny volna pátek a sobota večer. Děti si dají jednoduchou večeři, kterou udělám ze zbytků a nechám v mrazničce. Můj muž pak uloží malé děti, s čímž mu trošku pomohou starší děti, a uvaří pro nás jídlo. Já se jdu vysprchovat, a když se vrátím dolů, čeká tam na mě víno a olivy a prostřený stůl se svíčkami, Nina Simone k tomu zpívá o životě a lásce a z kuchyně se line vůně papriček. Mám ráda ten prostřený stůl i hudbu, jídlo i společnost. A také jsem moc ráda, když někdy nemusím něco dělat já. Pokud by vám to udělalo radost a váš manžel neumí nebo nechce vařit, zjistěte, zda by nechtěl uvařit čerstvé těstoviny a otevřít k nim sklenici omáčky. Zabere mu to pět minut a možná ve vaření najde zalíbení.
S laskavým svolením zpracováno podle knihy Anny Melchiorové: Mateřství, kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství v Kostelním Vydří roku 2009.
Další ukázky z publikací o rodině.
Autor: Jiří Musil | Sekce: Aktuality | Familia | Tisk | Poslat článek známému
