Jiný pohled

26.10.2009

Strávil jsem spousty hodin rozhovorem s rodinami, které se mořily s údajným problémovým dítětem. Trpělivě jsem se jim snažil vysvětlit: „Ono tady není kvůli sobě! Tím, že ho srážíte, mu spíš pomáháte, aby se jednou dostalo na šikmou plochu. Změňte svůj pohled, podívejte se na něj jinak a bude vás těšit, jak se mění."

Důležité je, abyste ho ubezpečovali: „V mých očích existuješ. Naučím tě chtít a moct. S tím, co máš v sobě, nic není nemožné."

Prostě to chce v ně věřit, doufat až do konce a hluboce je milovat. Oni nikdy neodolají bratrské vřelosti dospělého. I když ti nejzoufalejší nechápou, že je člověk může mít rád takové, jací jsou. Že v nich může vidět to nejlepší, co v sobě mají, co dostali darem. Jejich úžasnou schopnost tvořit a bojovat se světem.

Je velmi důležité, když mladému člověku dokážeme povědět: „Věřím ti." Samozřejmě nebude dodržovat všechny zákazy a rady, často aniž by si to uvědomoval, ale pomůže mu to změnit se k lepšímu. Nebojte se svým mladým říct, že máte důvěru v budoucnost, když se v téhle podivné době cítí trochu ztracení.

Milovat znamená usilovně se snažit vidět to nejlepší, co se ukrývá hluboko v každé bytosti, a pomoci jí, aby si to uvědomila. Nic silnějšího neexistuje. Jedině laskavý pohled těch, kdo nás znají, nás dokáže přimět k tomu, abychom si ze sebe nezoufali.

S laskavým svolením převzato z knihy Guy Gilberta O dětech a výchově, kterou vydalo nakladatelství Portál roku 2009.

Další ukázky z publikací o rodině.

Autor: Jiří Musil   |   Sekce: Aktuality | Familia   |   Tisk   |   Poslat článek známému